Dle autorů V této kategorii není žádné zboží.

Podkategorie

• 

  Marek Orko Vácha

  Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D:

  Marek Vácha se narodil 14. září 1966 v Brně. Je římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, spisovatel a skaut. Již jako malý ministroval v kostele sv. Tomáše v Brně, kde ministrantská skupina působila jako tajný skautský oddíl. V roce 1976 s ním začal jezdit na tábory, přičemž hned na tom prvním získal svou přezdívku Orko. Jeho zájem o přírodu ho dovedl k vystudování Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor molekulární biologie a genetika. Ve své doktorské práci na Lékařské fakultě MU se zaměřil na etickou problematiku poznání lidského genomu a na genetiku chování. Od roku 1990 studoval teologii v Olomouci a v Bruselu. Se svými přáteli také začal pořádat koedukované tábory pro žáky středních škol. Již od mládí se aktivně zapojoval do protirežimních akcí. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. 

  Dlouhodobě se zabývá publikováním a přednášením o etických hodnotách, svobodě a demokracii. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity, kde působí také jako předseda akademického senátu. Navíc je aktivním knězem, v současné době je farářem Římskokatolické farnosti v Lechovicích a kaplanem Římskokatolické akademické farnosti v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.  V lednu 2022 se stal poradcem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Je autorem více než dvaceti knih věnovaných především problematice etiky v biologii, genetice, klinické medicíně, ale i obecným tématům morálky. Podílel se na řadě scénářů naučných, filozofických a vědu a etiku propagujících pořadů pro různé rozhlasové a televizní stanice.

• 

  Anthony de Mello

  Jezuitský kněz, narozen v Indii 1931, vystudoval filosofii, psychologii a spirituální teologii. Svým studiem je spjatý s Evropou (Španělsko, Itálie) a se Spojenými státy americkými. Později působil v Indii, kde založil institut pastoračního poradenství Sádhana. Jeho knihy se dočkaly řady vydání v mnoha světových jazycích. Zemřel náhle v roce 1987 v New Yorku.

  Schopnost nahlédnout věci z jiné neočekávané strany pomáhá růstu moudrosti. Moudrosti, která je důležitější než dnes tolik zdůrazňované vzdělání. Indický jezuita Anthony de Mello tento dar měl. Vtipem, aforismy a mystikou nás jeho knihy vyzývají k růstu v lásce a úctě k Bohu i lidem.

• 

  Max Kašparů

  Premonstrátský terciář Jaroslav Maxmilián Kašparů (nar. 1950 v Žirovnici) vystudoval postupně stomatologii, pedagogiku, etiku, všeobecné lékařství a katolickou teologii.

  Nyní je řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, člen Obce spisovatelů, autor duchovní literatury a esperantista, který působí v Pelhřimově jako soudní znalec v oboru psychiatrie. Poté, co mu vatikánská kongregace udělila biritualitu, slouží jako kněz ve farnostech pelhřimovského vikariátu.

  Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v byzantském ritu 31. října 2015. Svěcení přijal v Žirovnici od biskupa Ladislava Hučky.

  Kromě řady odborných článků je autorem mnoha knižních titulů, z nichž některé byly přeloženy do slovenštiny, polštiny, francouzštiny a italštiny. V současné době působí jako mimořádný docent na Trnavské univerzitě, psychiatr a soudní znalec v Pelhřimově. Je ženatý, má dvě dcery.

• 

  Štěpán Smolen

  Pochází z Českého Krumlova. Na Univerzitě Karlově vystudoval filozofii, religionistiku a teologii. Nejdříve pracoval jako ošetřovatel v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze pod Petřínem. Následně vstoupil do kněžského semináře, vystudoval Katolickou teologickou fakultu a v roce 2014 přijal jáhenské svěcení, o rok později se stal knězem. Jako kněz působí v litoměřické diecézi. Od 1. září 2021 se stal duchovním správcem farnosti – děkanství Jablonec nad Nisou.

   Píše jak odborné texty (např. v časopisech Dingir či Křesťanská revue), tak i beletrii.

• 

  Pavel Konzbul

  P. Ing. Mgr. Pavel Konzbul, Dr.

  (nar. 1965 v Brně). Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, kde také obhájil doktorskou práci. Pracoval v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, tam se zabýval praktickou aplikací magnetického pole v NMR tomografii. Později vystudoval CMTF UP v Olomouci a v roce 2003 přijal v brněnské diecézi z rukou biskupa Vojtěcha kněžské svěcení. Působil ve farnostech Letovice, Boskovice a Hustopeče u Brna. Osm let byl spirituálem (školním kaplanem) Biskupského gymnázia v Brně.

  Vyučuje také na Pedagogické fakultě MU v Brně obor Křesťanská výchova.

  Od r. 2013 byl farářem v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. 21. 5. 2016 jej papež František jmenoval pomocným brněnským biskupem. O Slavnosti Nanebevstoupení Páně 26. května 2022 jej papež František jmenoval brněnským diecézním biskupem. Do úřadu byl uveden na svátek sv. Petra a Pavla (patronů diecéze) v den výročí jeho biskupského svěcení dne 29. června 2022. 

• 

  Kateřina Šťastná

  Vystudovala jsem Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze. Po škole jsem pracovala v Týdeníku televize, časopisu Žena a život a externě v dalších. V roce 2004 jsem ráda zakotvila v Katolickém týdeníku, původně jako redaktorka zahraničního zpravodajství. V současné době se věnuji především rodinným a dětským tématům. Napsala jsem šestnáct knih. Pracuji v mateřské škole. Jsem vdaná a mám tři děti. Více se můžete dočíst na mém webu www.stastnacesta.cz.
• 

  Richard Rohr

  Richard Rohr se narodil r. 1943 ve státě Kansas v USA jako syn německých rodičů. V roce 1961 vstoupil do františkánského řádu. Vystudoval teologii ve františkánském semináři a v roce 1970 byl vysvěcen na kněze . V roce 1971 založil rodinnou komunitu New Jerusalem v Cincinatti, ve státě Ohio. Je jedním ze zakladatelů charizmatické obnovy v USA, byť v současnosti se již tímto směrem neangažuje. Dnes je Richard Rohr mezinárodně známý kazatel a vedoucí exercicií. V roce 1986 založil "Centrum pro akci a kontemplaci" v Albuquerque ve státu New Mexico, USA. V současné době žije poblíž františkánské komunity v Albuquerque a dělí svůj čas mezi místní službu, kázání a vyučování na všech kontinentech. Richard Rohr je jedním z mála teologů, kteří se soustředí na to, jak oslovit muže, aby naplno žili své křesťanství. Je to člověk s velkým osobním charismatem, který dokáže zaujmout i hledající a ty, které oficiální Církev neoslovuje.

• 

  Viktor E. Frankl

  1905 - 1997, profesor neurologie a psychiatrie na univerzitě ve Vídni, profesor logoterapie v San Diegu (USA). Je zakladatelem logoterapie a jeho dílo je označováno jako cesta k „rehumanizaci“ psychoterapie. Jeho více než 30 knih vyšlo v 25 jazycích. Za své vědecké zásluhy byl vyznamenán 27 čestnými doktoráty světových univerzit (též na Karlově univerzitě).

• 

  Józef Augustyn

  Józef Augustyn (21. března 1950) je polský kněz, jezuita a psycholog. Je autorem duchovní literatury zabývající se duchovním růstem a radami a vedením v různých životních situacích. Jeho knihy jsou populární v mnoha zemích.
• 

  Šebestián Pavel...

  Otec Šebestián Pavel Smrčina ofm, je františkánský kněz, 56 let, působící momentálně již dva roky v sídlištní farnosti v Plzni. Kromě běžné pastorace slouží také v mediálním prostoru svými každodenními krátkými zamyšleními na YouTube kanále "Šebestián ofm", která jsou zaměřená nejen pro věřící. Dříve působil 17 let v Moravské Třebové, kde kromě běžné pastorace otevřel své srdce a dveře kláštera lidem na okraji společnosti. 

   Díky této jeho otevřenosti potřebným postupně v jejich františkánském klášteře a dvou bratry františkány spravovaných farách v okolí našlo domov více jak šedesát "trosečníků". Za tuto službu potřebným také obdržel cenu Laskavec nadace Karla Janečka. 

• 

  František Lízna

  František Lízna SJ - (11. července 1941 Jevíčko – 4. března 2021 Olomouc) byl moravský kněz, jezuita a předseda redakční rady časopisu Akord a spoluzakladatel Misijních ostrůvků. Zaměřoval se zejména na pastoraci Romů, vězňů a bezdomovců. Roku 1968 vstoupil k jezuitům, byl vysvěcen na kněze v roce 1974, do roku 1989 ale nedostal státní souhlas k této činnosti. Vystřídal celou řadu manuálních zaměstnání, byl čtyřikrát vězněn z politických důvodů. Stal se signatářem Charty 77. Zaměřoval se na pastoraci Romů, bezdomovců a vězněných - od roku 1995 působil ve farnosti Vyšehorky u Mohelnice a k tomu byl navíc vězeňským kaplanem v nedaleké věznici Mírov. Od roku 1992 se ze solidarity hlásil k romské národnosti. Je držitelem Ceny Františka Kriegela "Za obětavou práci s odsouzenými" a Řádu TGM "Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva".

  Podnikl taky několik pěších cest – poutí. Nejvýznamnější z nich byly pouť ze Svaté Hory u Příbrami ke Svatému Jakubu do Santiaga de Compostela v roce 2004 a později, už s diagnostikovanou rakovinou prostaty, podle vlastních slov už v neoperovatelném stádiu,[3] pouť z hory Kremenec na ukrajinsko-slovensko-polském pomezí do města Chersones na Krymu, tedy do místa, kde svatí Cyril a Metoděj našli ostatky svatého Klementa I., papeže, (a odkud je pak snad přenesli na moravský Klimentek) a místem křtu svatého Vladimíra, čímž chtěl podle vlastních slov propojit křesťanský Východ a Západ. 

  Zemřel v olomoucké fakultní nemocnici po nákaze nemocí covid-19.

• 

  Radek Habáň

  Již od dětství vyniká dlouhodobou pamětí. Mezi jeho vzpomínky patří například i ty z porodnice. („Vidím to jako dnes. Ležím v jedné z postýlek, a všechny děti kolem mě pláčí. Přišlo mně to líto a tak jsem začal plakat také. Až do té doby, kdy se nad mojí postýlkou objevila maminka s tatínkem…“ Doslovná citace Radka Habáně, pozn. red.)
  
  Je autorem strašidelné knihy se všeříkajícím názvem – Upír, kterou napsal ve svých 7 letech. Kromě literární činnosti se brzy začal věnovat i kulturní osvětě a ve třinácti letech se stává nejmladším diskžokejem v zemi. Jeho závratná kariéra je málem v samém zárodku zadušena ničivým požárem po domácku vyrobené aparatury a světelného parku.
  
  Zdárně dokončil studium letecké školy. Změnit profesi se rozhodl po té, co usnul na křídle letadla. (Zaparkovaného v hangáru. pozn. red.)
  
  Po turbulentním dětství a účinkování v řadě kýčových pořadů pro děti, dokazuje jako moderátor Rozhlasového Městečka na rádiu Proglas, že mu není cizí ani seriózní rozhlasový žánr. Jeho koktání může působit, že moderování jen předstírá, ale nedejte se zmást.

• 

  Vladimír Smékal

  Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., (* 15. února 1935 v Novém Jičíně) je jedním z předních českých psychologů a působí jako emeritní profesor Masarykovy univerzity. Vystudoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně a během své kariéry vystřídal řadu pozic a zaměstnání. Zabýval se zejména psychologií osobnosti, metodologií psychologie, psychologií náboženství a psychodiagnostikou. Kromě výzkumné činnosti a pedagogického působení na vysokých školách vede přednášky pro manažery a pracovníky pomáhajících profesí a v současné době se zaměřuje zejména na aspekty občanské zralosti a výchovy k ní. V našem knihkupectví oslavil letos 80. narozeniny.

• 

  Martin Kvapilík

  Martin Kvapilík vystudoval technikou kybernetiku na VUT v Brně a křesťanskou výchovu na Univerzitě Palackého. Je ženatý, má dva syny a dvě dcery. Pracuje jako ředitel vnitřního auditu ve strojírenské firmě TOSULIN, a.s. Je předsedou o. s. ProFamilia, které pořádá vzdělávací kurzy pro rodiče a manželské páry.

• 

  Pavel Kosorin

  Bc. Pavel Kosorin,

  nar. 1964, pracuje jako manažer v sociálních službách, studoval na teologických fakultách v Českých Budějovicích a v Olomouci a na fakultě sociálních studií v Brně, otec pěti dětí, miluje jogging, hudbu, psaní a dobrý čaj, publikuje na portálech neviditelný pes (Moudro dne) a běžecká škola (Lekce z joggingu).

• 

  Eduard Kejnovský

  doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. (*1966 ve Znojmě)

  Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval genetiku. Pracuje jako vědec v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v Brně, kde se zabývá studiem pohlavních chromosomů a dynamikou genomů. Na univerzitách v Brně a Českých Budějovicích přednáší evoluční genomiku. Věnuje se také popularizaci vědy. Je autorem knih “Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života” (Cesta 2013), “Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka” (Academia 2015) a „Kouzlo krajiny a moudrost slova“ (Cesta 2016). 

• 

  Petr Vrbacký

  Mgr. Petr Vrbacký

  Narozen v roce 1964 v Brně. Po maturitě na střední průmyslové škole strojnické byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a do kněžského semináře. Teologii dokončil v roce 1990 a 30. června 1990 byl v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla vysvěcen sídelním biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem na kněze.
  Od července 1990 do srpna 1991 působil jako kaplan v Bystřici nad Pernštejnem. Poté byl ustanoven jako administrátor do farností Horní a Dolní Věstonice, Strachotín a Pavlov na Pálavě. V roce 1993 odchází jako farář do farnosti Slavkov u Brna a od 1. srpna 1997 byl farářem Římskokatolické farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně.
  Po šestnácti letech působení odchází do Olomouce, kde je Českou biskupskou konferencí pověřen službou spirituála Teologického konviktu. 
  
  
  
  

• 

  Jan Šedivý

  Jan Šedivý (*1948) pochází z Moravské Nové Vsi. Vystudoval teologii v Římě, Münsteru a Innsbrucku, působil nejprve v pastoraci mládeže a později ve farnosti v bavorském Rosenheimu. Zároveň se několik desetiletí věnuje exerciční činnosti, zejména kurzům kontemplativní modlitby, které nabízí také v Čechách a na Moravě.

• 

  Miloš Szabo

  P. Miloš Szabo se narodil na Slovensku, od r. 1995 však působí v České republice. V současnosti je farářem v Praze na Žižkově. Je členem týmu Posttraumatické intervenční péče pro Policii ČR na území hlavního města Prahy.

• 

  Marie Holková

  Marie Holková (21. května 1908 Ostrava-Vítkovice – 6. prosince 2002 Mukařov) byla česká katolická učitelka, spisovatelka a překladatelka.

  Na počátku své spisovatelské kariéry vytvořila řadu (převážně rozhlasových) pohádek a knih pro děti, později ale pak zejména životopisů světců a dalších osobností římskokatolické církve. Za komunistického režimu žila v zahraničí. V Česku směly její knihy vycházet před rokem 1948 a poté až po roce 1989, mezi tím se však objevovaly její samizdatové překlady knih z francouzštiny a angličtiny. Její knihy vyšly v řadě jazyků, mimo jiné češtině, angličtině, francouzštině a slovenštině.

• 

  Ludmila Javorová

  Ludmila Javorová (* 1932 Brno) byla blízkou spolupracovnicí tajného biskupa Felixe Maria Davídka při budování skryté církve mezi lety 1964–1989, jejíž existence byla reakcí na ničivé zásahy komunistického režimu proti církvím. 28. prosince 1970 Davídek Ludmilu Javorovou vysvětil na jáhna i na římskokatolického kněze.

   

• 

  Michael Martinek

  Mgr. Michael Martinek, Th.D. Osobní údaje. Narozen 8. července 1958 v Brně, svobodný, katolický kněz, člen řeholní kongregace Salesiáni Dona Boska (SDB).

• 

  Jiřina Prekopová

  Jiřina Prekopová se narodila roku 1929 v Prostějově jako mladší ze dvou sester. Psychologii vystudovala v Olomouci, ale po studiích kvůli svým protikomunistickým názorům nesměla v oboru pracovat. Proto ke konci padesátých letech odešla do Sudet, kde tři roky učila na škole a v podstatě provozovala poradenskou činnost v terénu. I přesto, že jí bylo působení ve škole zakázáno, zde zůstala a živila se prací v zemědělství. Onemocněla tyfem a téměř zemřela - "Tehdy jsem zažila skutečný obrat. Pochopila jsem, že vzlety mého já nejsou navenek, že se uskutečňují uvnitř. V nejhlubším nitru duše jsem rozeznala svůj životní úkol. A najednou mi připadalo, jako bych o něm věděla už dávno." Vrátila se domů k rodičům a pracovala na různých místech s psychologií naprosto nesouvisejících, hodně se věnovala divadlu. Se svým manželem - Slovákem Valentinem, jež byl jako politický vězeň patnáct let ve vězení, odkud se vrátil s těžce podlomeným zdravím - v roce 1970 opustila Českou republiku a dostala se do západního Německa. Zde vystřídala několik pracovišť (zpočátku pracovala v registraci v bance). První místo jako psycholožka dostala v Německu v domě pro postižené lidi, poté pracovala s autisty v diagnostickém a terapeutickém centru. Mnoho let působila na dětské klinice ve Stuttgartu. Během své práce s autismem se setkala s myšlenkou pevného objetí vypracovanou původně pro autistické děti americkou psycholožkou Marthou Welch (tzv. Holding therapy). Čerpala také z vědeckých poznatků etologa Niko Tinbergena, nositele Nobelovy ceny, a z práce Berta Hellingera v oblasti rodinných systémů a konstelací. Metodu pevného objetí tak rozvinula vlastní cestou - pevné objetí se stalo prostředkem obnovy lásky v rodině.

  Zemřela v Praze ve věku 90 let.

• 

  Marie Plotěná

  Malířka, kreslířka, karikaturistka.
  Narozena 1946 v Brně. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a Pedagogickou fakultu Masarykovy university.
  Její kreslený humor byl publikován v mnoha periodikách u nás i v zahraničí.
  Pro kreslený humor Marie Plotěné je příznačná jednoduchá obrysová lineární kresba, bez stínování, jíž dosahuje výrazové čistoty a řádu. Vtip je mimo jiné založen i na mnohovýznamovosti slov, nebo na jejich doslovné interpretaci či na absurdních situacích parodujících lidské činnosti.
  Druhou významnou oblastí její tvorby jsou drásané pastely. 
  V osobité syntéze spojuje Marie Plotěná prostotu výrazu s bohatstvím nápadu od devadesátých let rozšířených o netradičně traktované biblické náměty.
  Tvorba Marie Plotěné byla prezentována na celé řadě výstav, jak samostatných , tak i skupinových, jak v domácím prostředí, tak i v zahraničí. Dosud absolvovala sedmdesát sedm autorských výstav a více jak dvě stě výstav skupinových.
  Často byla úspěšně konfrontována s díly našich i zahraničních umělců, zejména autorů kresleného humoru.
  Za svou tvorbu Marie Plotěná získala 23 ocenění, patnáct obdržela na domácí scéně a osm v zahraničí.

• 

  Petr Kolář SJ

  Petr Kolář SJ (* 7. února 1941 Paskov) je římskokatolický kněz, člen České provincie Tovaryšstva Ježíšova. Původně pracoval v technických profesích. Když se v roce 1968 vracel ze zahraničí a dozvěděl se o invazi vojsk Varšavské smlouvy, rozhodl se ve Vídni vstoupit do řádu. Později žil mnoho let v Paříži, kde se angažoval ve vydávání a posílání zakázaných knih do Československa. Dva roky pracoval ve vatikánském rozhlase. Po sametové revoluci se vrátil do Čech, pracoval mj. v náboženské redakci Českého rozhlasu. Je nositelem francouzského Řádu čestné legie.

• 

  Josef Doubrava

  P. Mgr.Josef DominikDoubrava, OPraem. 

  Narozen 7. 12. 1945 v Brodu na Sedlčansku, okres Příbram. Ordinován 24. 6. 1972 v Praze. V současné době je farářem v Lhenicích.

• 

  Jean Vanier

  Jean Vanier (nar. 1928)

  Autor duchovní literatury a zakladatel hnutí, která v duchu společenství pečují o mentálně postižené. Jako syn významného kanadského diplomata a politika vstoupil ve třinácti letech k námořnictvu, úspěšnou vojenskou kariéru ale později opustil kvůli životu zasvěcenému modlitbě a studiu. Později, už jako vysokoškolský profesor filozofie, odešel do Francie, kde se rozhodl naplno se věnovat lidem s mentálním postižením. Jím založené komunity L’Arche, „Archa“, dnes působí ve třiatřiceti zemích světa a hnutí Víra a světlo zahrnuje na 1600 komunit v osmdesáti zemích.

  Díky svým zkušenostem, získaným během více než padesáti let péče o potřebné a o lidi na okraji, a také díky svému filozofickému a duchovnímu vhledu je Vanier vyhledávaným řečníkem, exercitátorem i autorem duchovních knih. Za svou činnost ve prospěch mentálně postižených, slabých a zranitelných lidí obdržel roku 2015 Templetonovu cenu.

• 

  Roman Brandstaetter

  Velmi uznávaný polský básník, prozaik, překladatel, esejista a dramatik (1906–1987). Křesťanské myšlení v jeho dílech navazuje na starobylé židovské tradice jeho rodiny.

• 

  Daniel Ladman

  Daniel Ladman malíř, ilustrátor, člen UVU plzeňské oblasti Narodil se 23. března 1946, působil v Praze a posléze v Plzni. Profesi výtvarného umělce se soustavně věnoval od roku 1967, a to zejména v užité a knižní grafice, kresbě, kresleném humoru, ilustraci a malbě. Zemřel v roce 2013.

• 

  Hans Küng

  Hans Küng je původem švýcarský teolog, autor mnoha knih, katolický kněz. Byl významným teologem Druhého vatikánského koncilu, patří mezi nejvýznamnější a nejkontroverznější představitele liberálního katolicismu, od 70. let je pak známý především jako  ostrý kritik vládnoucích katolických církevních kruhů a tradicionalismu

• 

  Régine Pernoudová

  Régine Pernoudová byla francouzská historička, absolventka École nationale des chartes v Paříži, specializující se především na středověké dějiny. Pracovala jako kurátorka v národním archivu v Paříži.

• 

  Michael Paul Galagher SJ

  Michael Paul Gallagher - irský jezuitského a římskokatolický kněz.

• 

  Walter Nigg

  Walter Nigg studoval filozofiii na univerzitách v Göttingen , Lipsku a Curychu. Přispěl k ekumenickému sbližování křesťanů.

• 

  Pinchas Lapide

• 

  Josef Dolista

  Prof. Dr. Josef Dolista SDB, Th.D., Ph.D., je katolický kněz a český teolog a filosof. Studoval také v Německu a v Itálii, kde obdržel titul doktor teologie. Je člen salesiánského řádu.

• 

  Josemaría Escrivá de...

  Narodil se v roce 1902 v Barbastru ve Španělsku. Své kněžské působení započal v roce 1925. 2. října založil Opus Dei, instituci katolické církve (od roku 1982 osobní prulatura). Byl profesorem všeobecné etiky a morálky v Zaragoze a Madridě. Mons. Escrivá byl papežovým domácím prelátem, členem papežské římské akademie. Zemřel v pověsti svatosti 26. června 1975 v Římě. 17. května 1992 byl blahořečen. Dne 20. prosince 2001 papež Jan Pavel II. schválil zázrak, který otevře cestu ke svatořečení mons. Escrivy. Dne 6. října 2002 byl svatořečen.

• 

  Paul Spiegel

  Paul Spiegel (narozen 31. prosince 1937 v Warendorf , Münsteru , zemřel dne 30. dubna 2006 v Düsseldorfu ) byl německý novinář. Paul Spiegel byl od roku 2000 až do své smrti prezidentem Ústřední rady Židů v Německu . Jeho židovské jméno bylo Izák, syn Chaim.

• 

  Josef Beránek

• 

  Kristýna Plíhalová

  Kristýny Plíhalová je ilustrátorka a autorka komiksů. Už mnoho let kreslí komiksy pro časopis Tarsicius, pracuje na pořadech pro Českou televizi Déčko, a když nemusí kreslit pracovní zakázky, kreslí si pro radost. Přes její dlouholetou kariéru je Encyklopedie dobrých skutků Kristýninou první autorskou knihou. Nakreslila jí především pro své dvě děti, které si strašně rády prohlížejí obrázky.

  http://www.kristynaplihalova.cz/

• 

  Libor Všetula

  Libor Všetula je katolický kněz a salesián, který se celý život pohybuje mezi mladými lidmi, a to doslova na všech frontách. Vedl rozvojové programy pro školy, vyučoval na základní, střední i vysoké škole, organizuje tábory, duchovní obnovy nebo setkávání mladých osobně i přes sociální sítě.

  Média jsou další oblastí, kde působí jako moderátor, lektor a tvůrce. Sám sebe považuje za kreativce, který miluje neprobádané oblasti, hledá neotřelé přístupy a „trápí“ se otázkou, jak je možné žít smysluplně víru v Boha v katolické církvi v 21. století. Působil jako ředitel komunity salesiánů v Brně-Žabovřeskách a má na starost mediální oblast salesiánů v ČR. 

  V současné době je v Salesiánské komunitě ve Zlíně.

• 

  Steven Charleston

  Steven Charleston (75) je americký episkopální biskup a akademik. Narodil se 15. února 1949 v Duncanu ve státě Oklahoma a je rodilým indiánem kmene Čoktavů. V roce 1971 získal bakalářský titul v oboru náboženství na Trinity College v Hartfordu ve státě Connecticut a následně v roce 1976 magisterský titul v oboru teologie na Episcopal Divinity School v Cambridge ve státě Massachusetts. Poté se věnoval sociální službě v indiánských rezervacích a podpoře hnutí za práva menšin. V roce 1983 byl ve Wakpale v lakotské rezervaci Standing Rock vysvěcen na kněze Episkopální církve. V letech 1991–1996 vykonával biskupskou službu v diecézi Aljaška. V letech 1999–2008 byl děkanem Episcopal Divinity School v Massachusetts a v letech 2008–2009 asistentem kalifornského biskupa. Pracoval v různých učitelských pozicích jako odborník na indiánskou teologii a od r. 2017 působí na Saint Paul School of Theology na univerzitě v Oklahomě. Prezentuje se na sociálních sítích jako indiánský starší svými denními duchovními úvahami, jejichž reflexe, vedle svých literárních a akademických prací, vydal tiskem. V amerických médiích je předním mluvčím za spravedlnost pro domorodé národy, životní prostředí a duchovní obnovu.

  Odkazy:

  https://cs.wikipedia.org/wiki/Steven_Charleston

  https://www.facebook.com/bishopstevencharleston

   

• 

  Monika a Jakub Vejmělkovi

  Jakub a Monika Vejmělkovi jsou manželé z Brna, kteří svoji společnou cestu životem začali už jako děti. Ze soutěžení a vzájemných nesympatií se vyvinulo přátelství a později láska, v roce 2016 se po čtyřech letech chození vzali. Během studia gymnázií jim Bůh dal touhu sloužit mladým lidi a spolu založili mládež pod Evangelikálním společenstvím Brno, kterou vedli téměř deset let. Během té doby se jim narodila dcera Rozália Nora a později i syn Arthur Ezra. Přesto, že vedení mládeže již předali nadále jim hoří srdce pro mladé lidi. Nejvíce se věnují oblasti chození, ale často se jejich  působení dotýká i témat rodičovství či služby LGBTQ+ křesťanům. Jakub je ředitelem v Křesťanské akademii mladých, která pomáhá se vzděláváním a podporou vedoucích mládeží v ČR, Monika je maminka na plný úvazek a krom toho pracuje jako fotografka. Jsou autory knih Modlím se za svou milou / svého milého a podcastů Láska a jiné srandy, ve kterých se snaží otevírat různé části mezilidských vztahů a přinášet do nich Ježíšovo poselství. Od loňského roku jsou součástí místní církve CityHouse Brno. Kromě Ježíše a rodiny milují čas s přáteli, dlouhé procházky v přírodě, rozhovory o životě, pořádat oslavy i těch nejmenších milníků života, dělat spolu jakoukoliv kreativní práci a jíst dobré jídlo, které si uvaří při společném rande.

• 

  Jan Hanák

  Jan Hanák (* 20. března 1974 Brno) je římskokatolický kněz a publicista.

  Vystudoval Filozofickou fakultu (obor žurnalistika 1998) a souběžně Teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (obor teologie 2000). Během dalších postgraduálních studií (sociologie) přednášel rozhlasovou tvorbu na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

  Působí od roku 2010 ve farnosti Bohdalice.

  V polovině devadesátých let začínal jako novinář v Českém rozhlasu a Radiu Proglas, kde vedle toho i moderoval. V roce 2003 vyměnil rozhlas za Českou televizi, kde mimo jiné moderoval profilové rozhovory Před půlnocí na ČT24, a protože stále silněji vnímal nutkavou potřebu nezůstávat jen u slov a zavrtat se hlouběji, postupně se proměnil z novináře v dokumentaristu, s čímž se nakonec vrátil i do Českého rozhlasu.

  Je mu blízký divadelní prostor, a tak spolupracuje s divadlem Husa na provázku, Národním divadlem Brno, Městským divadlem Zlín. V červnu 2024 se stal členem Etické komise České televize.

   

• 

  Angelika Pintířová

  Angelika Pintířová

  Boromejka Angelika Pintířová je pořád v pohybu. Vyrůstala v obci Žihobce na Klatovsku. V září 1977 vstoupila do Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Po maturitě na zdravotnické škole pracovala na interním oddělení nemocnice Na Slupi.

  V roce 1988 složila věčné sliby. Poté studovala obor pedagogika – ošetřovatelství na FF UK. V červnu 1995 byla jmenována představenou v domě sv. Notburgy v Praze. O čtyři roky později se stala představenou v domě sv. Kříže v Praze.

  V letech 2007 až 2011 vystudovala DAMU. Od roku 2009 pracuje ve Výchovném ústavu a Středisku výchovné péče Klíčov v Křešíně na Pelhřimovsku. Učí na VOŠ Svatojánská kolej dramatickou výchovu.

  V roce 2011 byla jednou z řádových sester, které pečovaly o prezidenta Václava Havla v závěru jeho života.

  28. října 2022 obdržela z rukou prezidenta Miloše Zemana Medaili za zásluhy o stát.

  Pracuje ve výchovném ústavu a pro Papežská misijní díla, moderuje pořad v Českém rozhlasu, angažuje se ve Sdružení Ackermann-Gemeinde, vyučuje ve Svatojánské koleji vyšší odborné školy pedagogické a ještě k tomu dokončuje doktorát.

   

• 

  ANEŽKA WIEWIORKOVÁ

  Anežka Wiewiorková (1994)

  Vystudovaná bohemistka a žurnalistka, nestudovaná matka, občasná básnířka a spolutvůrkyně podcastu Bez filtru, vysoce citlivá pozorovatelka života a odposlouchávatelka cizích příběhů. Pracovala jsem v protiatomovém krytu, ve zpracovně drůbežího masa, u pásu, v prádelně nebo jako moderátorka na Radiu Proglas. S Angelikou Pintířovou nás dělí třicet let a spojuje láska ke čtení. 

• 

  ONDŘEJ HAVLÍČEK

  Ondřej Havlíček 

  Narodil se na úpatí Jeseníků a v českých horách a lesích také nejsvobodněji dýchá. Na brněnské Masarykově univerzitě vystudoval práva, ještě ale neví, jak dlouho se jimi chce živit. Vyrostl ve skautském oddíle, díky kterému třeba také moderoval první akce a navázal mnohá zásadní přátelství. Na vysoké škole spoluvedl chlapecký oddíl a také skautský vzdělávací kurz. Rád tančí, zpívá s kytarou a peče rýžový nákyp. Má rád srandu, zábavu, no prostě legraci … Ve své novinářské práci se zajímá o nové možnosti ve fungování katolické církve, ekumenickou spolupráci, výchovnou práci s dětmi a mládeží a moudré rady starších. Spolu s některými kolegy z projektu Bez filtru napsal knihu rozhovorů Kadas Mana (2022) a s Šebestiánem Smrčinou rozhovorovou knihu Františkánskej živel (2023).

• 

  JULIEN GREEN

  Julien Green

  (6. září 1900, Paříž – 13. srpen 1998, Paříž) byl americko-francouzský spisovatel proslulý svými psychologickými romány. Ceněno je též osmnáct svazků jeho deníků a úvah. Psal je od roku 1926 až do smrti.^[1]

  Pocházel z episkopalistické rodiny, ale roku 1916 konvertoval ke katolictví. Celý život vnitřně bojoval se svou homosexualitou. Kvůli své náboženské víře se nakonec rozhodl pro celibát. 

• 

  VLADIMÍR ŠAGI ZÁLESKÝ

  Vladimír Šagi Záleský (prosím fotku z kalendáře)

  je brněnský děkan a farář v Brně Bystrci. V Havlíčkově Brodě byl nejmladším vlčetem ve skautském oddíle Blesk. Mládí prožil v Klokotech u Tábora. Jako kněz působil ve Velkém Meziříčí, v Uherčicích u Hustopečí, v Blansku a v Osové Bítýšce, kde dva roky vedl Diecézní centrum mládeže. Osm let byl duchovním rádcem skautů. Několik měsíců prožil v Indii v evangelizační škole ICPE. Od roku 2002 byl farářem ve farnosti Žďár nad Sázavou II – Klášter, kde inicioval obnovu baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která vyvrcholila povýšením kostela na baziliku minor papežem Benediktem XVI. Byl správcem poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a s týmem nadšenců zahájili celkovou obnovu této památky UNESCO. Již dvacet šest let putuje s mládeží Evropou při expedicích a puťácích.

• 

  RUDOLF BRANČOVSKÝ

  Rudolf Brančovský se poprvé nadechl v Brně. Bylo to koncem zimy v roce 1980.  Základní školu z mnoha dobrých důvodů zdravě nenáviděl. Protiváhou se pro něj stal tábornický oddíl, s nímž jezdil do přírody. Radost mu tehdy přinášela také hudba, které se v tomto prostředí začal plně věnovat. Vystudoval Umělecké zpracování kovů a drahých kamenů v Brně, kde maturoval v roce 1999. Chladné pojetí kovu mu nebylo blízké, a tak začal malovat coby samouk. Od té doby je prakticky na volné noze a živí se pouze vlastní kreativitou.

  První Rudolfova ještě tábornická hudební skupina se jmenovala No goliash, druhá, už rockovější, byla Veselá Zubatá. Třetí a poslední, současná, nese název Poletíme?. S touto kapelou, ve které zpívá, hraje na kytaru a banjo a píše texty, vydal od roku 2008 šest samostatných alb a jeden záznam živého koncertu jako dvojalbum. Poletíme? pravidelně vystupuje napříč celou republikou v hudebních klubech i na prestižních festivalech. Svou veselou hudbou baví a dodává dobrou náladu všem generacím. Zatímco o víkendech jezdí Rudolf koncertovat, přes týden se aktivně věnuje výtvarné tvorbě. Jeho obrazy jsou vtipné a hravé a jsou rozesety v soukromých sbírkách po celém světě. Tvoří také na zakázku. Rodinné portréty, hospody, dětské zábavní parky. Vše pouze jen ve svém stylu a vidění světa.

  Nyní žije s rodinou na Vysočině, kde na kraji vesnice postavil ve stráni dům s velikým ateliérem v podkroví. Se svou ženou Terezií má syna Floriána a dceru Juliánu.

• 

  Karel Satoria

  Římskokatolický kněz, narodil se roku 1953 v Křižanově na Vysočině. Po vysvěcení na kněze (1978) působil na jižní Moravě. Vstoupil do Řádu cisterciáků přísné observance (1992), přijal řeholní jméno Martin a strávil 10 let v klášteře Sept‑Fons ve Francii. Následně se podílel na výstavbě trapistického kláštera v Novém Dvoře. Aktuálně působí jako tutor duchovní formace pro kandidáty trvalého jáhenství v pražské arcidiecézi a kaplan na Vyšší odborné škole publicistiky, kde rovněž vyučuje.