Nový produkt
„Sv. Tomáš žil ve 13. století. Byl dominikánem a tehdy být františkánem nebo dominikánem znamenalo být něco jako křesťanský hippies.“ Takto začíná prof. Swieżawski, polský filozof a historik, účastník II. vatikánského koncilu a inspirátor nového zkoumání osobnosti mistra Jana Husa, jednu z kapitol knihy.
Upozornění: poslední kus skladem!
Datum dostupnosti:
Život svatého Tomáše Akvinského byl stejně uspořádaný jako jeho myšlenky. „Byl to velký světec, vynikající učitel s takovou srozumitelností, že pokud dnes čteme jeho díla a známe latinu, je tato četba nesrovnatelně snadnější než čtení libovolného komentáře jeho děl.“
Přemýšlet v klasických, vysoce nesubjektivních pojmech dnes znamená myslet proti duchu doby, může to být jeden z rozměrů naší odpovědi na výzvu, abychom pravdu neobětovali zákonům trhu.
Jan Pavel II. hovoří o trvalé novosti myšlení svatého Tomáše Akvinského. Píše: „Tomáš ještě pronikavěji poznává, že příroda (přirozenost), vlastní objekt filozofie, může přispět k pochopení Božího zjevení. Víra se tedy nebojí rozumu, ale vyhledává ho a má k němu důvěru.“
Kniha profesora Swieżawského je dobrým a všem přístupným uvedením do tohoto způsobu myšlení. Vznikla totiž z cyklu přednášek, který autor připravil pro Shromáždění sester františkánek – služebnic Kříže v polských Laskách. Přednášející se musel přizpůsobit složení posluchačstva, neboť spolu se sestrami mu naslouchali jak lidé s dlouhou pedagogickou, kněžskou či jinou praxi, tak i lidé bez jakékoli předběžné filozofické či teologické formace.
Autor svému úkolu skvěle dostál, jak co do výběru okruhů z Tomášova díla, tak co do pedagogičnosti jednotlivých kapitol. Tomášova nauka se před námi v jeho podání objevuje v čisté podobě, bez nánosů různých pozdějších „tomismů“, takže vyniká její nepomíjivá hodnota a aktuálnost. Zajímavou a inspirující částí knihy je i rozsáhlý rozhovor s autorem, jenž je vlastním tomášovským kapitolám předřazen. Pan profesor v něm mimo jiné říká: „Realismus ve filozofii znamená podřídit se skutečnosti, neustále citlivě sledovat, abych jí nevnucoval nějaké své struktury. Být vůči skutečnosti velmi poslušný.“
Brož., 176 str.