Sluší mi tento list, Adame? (1): Jílek, Ladislav

Zmíněné citáty ukazují, že víra a humor patří k sobě. Při setkáních věřících v různých společenstvích je cítit, jak z lidí vyzařuje radost, která se projevuje dobrou náladou. Je to pochopitelné. Vědí, že jsou vykoupeni, nemají obavy, že jejich život smrtí skončí. Pokud žijí podle Desatera, mají zpravidla dobré rodiny a dobré vztahy s ostatními. To je přece dostatečný důvod k radosti, která se projevuje jemným humorem. Ti druzí, kterým dar víry chybí, často svoji vnitřní nejistotu zahánějí jiným druhem humoru. Dalo by se říci, že humor těch prvých rozechvívá bránici, humor těch druhých rozechvívá stud. Jeden kněz říkával: „Buď věrný církvi! Nikde se tolik nezasměješ.“